Obří nůžky začaly rozebírat starou uhelnou elektrárnu. Sloužila půl století
Demolice chladicích věží. Foto: ČEZ
Zajímavosti

Prunéřov – První ze čtyř ventilátorových chladicích věží Elektrárny Prunéřov 1 to má definitivně spočítáno. Drapáky bouracího stroje se do ní zakously v pátek 13. května. Jakmile bude srovnána se zemí, čeká stejný osud i zbývající tři věže. Elektrárna Prunéřov 1 byla definitivně odstavena z provozu 30. června 2020. Od té doby zde proběhly práce, spojené se zajištěním odstavené technologie z hlediska požární ochrany, bezpečnosti a zdraví při práci a ochrany životního prostředí. Nyní probíhají různé demontážní práce ve všech objektech, z nichž většinu čeká demolice. Jako první se demoličního výměru dočkaly právě chladicí věže.

„Demontáží technologií a následnými demolicemi objektů Elektrárny Prunéřov 1, která sloužila svému účelu 53 let, pokračujeme v naplňování naší strategie Čistá Energie Zítřka. Jejím cílem je přechod na nízkoemisní výrobu elektřiny a v případě prunéřovské jedničky se nyní jedná o přípravu lokality k dalšímu využití. Probíhají demontáže technologií ve vnitřních prostorách jako příprava na demolice vlastních objektů. Demontovány tak jsou například již pásové dopravníky, věžové mlýny či právě ventilátory chladicích věží, ale i třeba opláštění budov, dále úpravy oplocení a přístupu do areálu,“ říká Jiří Hampl, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov. Neopomněl přitom zdůraznit, že vše probíhá za dodržování všech podmínek, definovaných ve vydaných demoličních výměrech.

Veškerý demontovaný materiál se zatím shromažďuje v areálu bývalé elektrárny. Použitelné části poslouží v jiných výrobních lokalitách jako náhradní díly. Nepotřebné kovové části skončí jako druhotná surovina ve šrotu určeného k recyklaci. Vybouraný materiál bude po certifikaci využit k zásypu podzemních prostor, tedy jímek, šachet a kanálů, jimiž vedly kabeláže, napájecí potrubí a podobně. Ostatní odpady budou ekologicky zlikvidovány. „Naší výhodou je, že ať již šrot, tak i vše ostatní můžeme dopravovat mimo jiné i s využitím stávající vlečky a po napojení se na klasickou železniční trať prakticky kamkoliv a tím i trochu odlehčit již tak přetížené automobilové dopravě,“ doplňuje Jiří Hampl.

edeniky 3021

První ze čtyř ventilátorových chladicích věží Elektrárny Prunéřov 1 to má definitivně spočítáno. Drapáky bouracího stroje se do ní zakously v pátek 13. května. Jakmile bude srovnána se zemí, čeká stejný osud i zbývající tři věže. Foto: ČEZ

Nejen demolice a demontáže budou ovšem na programu dne. „Jednička“ byla totiž během první vlny ekologizace v 90. letech minulého století přizpůsobena teplárenskému režimu, tudíž hlavně „vyráběla“ teplo pro Klášterec nad Ohří a v případě odstávky své mladší sestry i pro Chomutov a Jirkov. Bude proto zapotřebí vytyčit část nové trasy pro horkovod z Elektrárny Prunéřov II do Klášterce, respektive přestěhovat horkovod blíže k silnici I/13. To samé se týká přeložky části potrubí čerpací stanice surové vody pro „dvojku“, neboť ze stanice vede potrubí přes Prunéřov I. „Obě elektrárny totiž tvořily dlouhá léta jeden výrobní celek a spoustu věcí tak měly společných. Nyní řešíme, jak je od sebe oddělit a přizpůsobit jen potřebám provozu EPR 2. Týká se to například i čerpací stanice nafty a pochopitelně i komunikací mezi nimi. Řešíme třeba i náhradní trasy pro průjezd hasičů po osamostatnění a oplocení areálu,“ poznamenal ještě ředitel Hampl.

Po demolici chladicích věží bude probíhat i demolice všech ostatních objektů. Výjimky mohou nastat v případě administrativních budov, sociálních zařízení a šaten. Tyto stavby mohou být případně dál využity v návaznosti na konečné rozhodnutí budoucích investorů či přímo společnosti ČEZ, zda se pro ně najde odpovídající uplatnění. V každém případě by od poloviny roku 2023 měla být celá plocha bývalé Elektrárny Prunéřov 1 (cca 40-45 ha) připravena k využití pro komerční účely a to včetně připojení na veškeré sítě.

Provoz Elektrárny Prunéřov I byl ukončen po třiapadesáti letech existence 30. června 2020. Za tu dobu během celkových 1 533 797 provozních hodin vyrobila 139 193 107 MWh elektrické a 41 433 487 GJ tepelné energie a spotřebovala 138 532 416 tun paliva. Během zásadní modernizace a ekologizace ve druhé polovině 90. let minulého století byl její výkon 660 MW snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 MW (4x 110 MW).

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru